Jíme zdravě se mění na Mandimu 🩵

Jak zatočit s nafouknutým břichem?

0 komentářů  •   5 minut čtení

Jak zatočit s nafouknutým břichem?

Pro třetinu z nás je to běžná denní realita. Břicho jako balón, pocity těžkosti a pnutí, zatvrzelý boj s knoflíkem u kalhot. A ne jen po vydatnějším obědě, ale téměř bez ustání. Nemusí to ale být napořád. Pojďme si říct, jak se nadýmání postavit čelem.

Nafouknuté břicho je problémem tak častým, že ho mnozí z nás považují za normální věc. Pokud vás ale trápí dlouhodobě a spolu s ním i nadměrná plynatost, bolesti nebo nevolnost, normální to není. Naštěstí existuje řada způsobů, jak tyto nepříjemné obtíže zmírnit či zcela odstranit. Klíčové je přitom určit příčinu.

V dnešním článku se tedy podíváme na hlavní důvody nafouknutého břicha a nabídneme vám užitečné rady, jak proti nim bojovat.

Jak se projevuje nafouknuté břicho?

  • Vizuálním zvětšením oproti běžné velikosti.
  • Plností, napětím či nepohodlím v oblasti břicha.
  • Nadměrnou plynatostí, bolestmi břicha či nevolností.
  • Uvedené potíže se vyskytují často nebo přetrvávají delší dobu.

Co způsobuje nafouknutí břicha a co na to pomáhá?

U běžné populace se nejčastěji jedná o některý z následujících důvodů:

1. Příliš vlákniny

Vláknina je pro zdravé trávení nezbytná. Když jí ale sníme moc, bakterie v tlustém střevě ji přemění na velké množství plynů. Možná tedy máte v jídelníčku až příliš mnoho luštěnin, celozrnných výrobků nebo zeleniny.

Řešení:

  • Zkuste na příjmu vlákniny ubrat a na čas dejte přednost lépe stravitelným potravinám, jako je bílá rýže nebo brambory. Množství vlákniny opětovně navyšujte postupně, ne nárazově.
  • Dostatečně pijte – aby vláknina mohla v těle správně fungovat, potřebuje náležitou hydrataci. Jinak se můžete potýkat nejen s nafouklým břichem, ale také se zácpou.

2. Citlivost na určité potraviny

Nadýmání může přivodit i potravinová alergie, intolerance nebo jiný druh citlivosti – například na laktózu, fruktózu nebo lepek. Příznaky můžete pocítit až několik hodin po konzumaci.

Řešení: Na několik týdnů vysaďte podezřelé potraviny a následně je do jídelníčku postupně zařazujte zpět, dokud nenarazíte na tu, po které se vám nadýmání opět zhorší. Té se pak vyhýbejte. Tuto metodu doporučujeme podstupovat pod dohledem odborníka.

3. Nedostatečné rozžvýkání

Když jídlo nerozkoušeme dost důkladně, naše tělo má pak problém strávit větší kusy potravy. Nestrávené zbytky putují do střev, kde je rozloží bakterie. Během tohoto rozkladu přirozeně vzniká kyslík, dusík, methan a další plyny. Čím více nedostatečně stráveného jídla, tím více střevních plynů – a o to výraznější plynatost.

Řešení: Kdykoli to jen trochu půjde, zkuste si na jídlo udělat klidnější chvilku a každé sousto požvýkejte opravdu pečlivě, zhruba 10–30krát (podle konzistence jídla). Možná to zpočátku bude nezvyk, ulevíte tím však svému trávení – a to i když nadýmáním netrpíte.

4. Příliš rychlé stravování

Tento důvod jde s tím předchozím ruku v ruce. Naše tělo prostě jedení ve spěchu špatně snáší. Polykáme s ním příliš mnoho přebytečného vzduchu, který vede k nadouvání. Navíc oddalujeme signalizaci pocitu sytosti a snáze se pak přejídáme.

Řešení: Věnujte jídlu alespoň 20 minut a zkuste se na něj naplno soustředit – na jeho vůni, chuť, barvu, texturu i na žvýkání a polykání. Sami se dost možná podivíte, jak velký rozdíl to pro vaše trávení může udělat.

5. Nadýmavé potraviny

Fazole, hrách, čočka nebo květák nejsou jediné potraviny, které mají sklon působit nadýmavě. Kromě luštěnin a košťálové zeleniny to platí i o těch následujících:

  • cibule a česnek
  • kynuté pečivo
  • výrazně kořeněná jídla
  • alkohol
  • sycené nápoje
  • umělá sladidla (např. sorbitol či mannitol, běžná součást žvýkaček)

Řešení: Hlídejte si, jestli tyto potraviny nekonzumujete příliš často či v přílišném množství. Místo umělých sladidel používejte přírodní, sycené či alkoholické nápoje zkuste pít v menší míře a u luštěnin a uvedené zeleniny můžete nadýmavost snížit náležitou úpravou (např. namáčením, delším vařením či kombinací s vhodnou bylinkou).

Dobrou zprávou je i to, že náš střevní mikrobiom si na nadýmavější potraviny časem zvykne a projevy nadýmání tak mohou ustoupit samy od sebe.

6. Problém s mikrobiomem

Nadýmání může způsobovat i nerovnováha ve střevním mikrobiomu (tedy bakteriích a dalších mikroorganismech, které žijí v našich střevech). Nerovnováha vzniká, když se mikroorganismy přemnoží nebo se některé jejich typy začnou množit na nesprávném místě.

Řešení: Rovnováhu střevního mikrobiomu vám mohou pomoci obnovit probiotika – užitečné mikroorganismy, které podporují trávení, posilují imunitu a udržují střeva i celé tělo v dobré kondici. Probiotika vám nejlépe dodají fermentované potraviny (např. kysané zelí, jogurty či kefír) anebo doplňky stravy. Vyzkoušejte například naše Probiotika FORTE nebo Probiotika pro děti, vhodná už od 3 let.

Důležité je také přijímat dostatek (ale ne nadbytek) vlákniny, kterou vám pomohou načerpat celozrnné výrobky, ovoce, zelenina či luštěniny.

Naopak pozor na umělá sladidla a vysoce zpracované potraviny s velkým množstvím přidaných látek.

7. Stres

V našem těle se nachází rozsáhlé obousměrné spojení mezi mozkem a střevy. Když je organismus v dlouhodobém stresu, trávení se zpomaluje a ve střevech může docházet ke hromadění plynů.

Řešení: Pokud procházíte stresovým obdobím, v první řadě se pokuste zachovat klid. Pamatujte, že každá situace má řešení, a nebojte se požádat o pomoc či podporu.

V rámci možností se pokuste dostatečně spát. Během dne si pak zkuste najít chvilku pro sebe a věnujte se činnostem, které vás uklidňují. Může to být jóga, dechová cvičení, ale i procházka, dobrá kniha, váš oblíbený sport nebo popovídání s přáteli.

S projevy stresu vám může pomoci také náš Antistresový komplex.

8. Nedostatek fyzické aktivity

Sedavý životní styl může zpomalovat trávení a vést k nadměrné tvorbě plynů. Studie prokazují, že pohyb stimuluje peristaltiku (pohyby střev), pomáhá odstraňovat střevní plyny a ulevuje právě i od nafouknutého břicha.

Řešení: Nejlepší strategií je pravidelně se hýbat. Obecně se doporučuje 20–60 minut středně náročného cvičení 3–5 dní v týdnu, jakýkoli pohyb se však počítá. Zkuste párkrát týdně vyrazit na kolo, do bazénu, zaběhat si nebo i jen vyjít na delší procházku – uvidíte, že vám vaše trávení brzy poděkuje.

Co když zkouším uvedené rady, ale příznaky neustávají?

Mohly by vám pomoci i bylinky, které podporují trávení a mohou tak příznaky nadýmání zmírnit. Řadí se mezi ně máta, zázvor, fenykl, heřmánek nebo kurkuma. Do jídelníčku je můžete zařadit v podobě čajů, výluhů či koření do jídla.

Vřele také doporučujeme náš osvědčený doplněk Konec nadýmání (Debloat), který obsahuje jak trávicí enzymy, tak právě výtažky z bylinek podporujících trávení.

Pokud však vaše potíže s nadýmáním i přes veškerou snahu neustávají, opakují se nebo máte pocit, že se zhoršují, neváhejte vyhledat lékařskou pomoc. Pomůže se tím určit, jestli vás netrápí vážnější zdravotní problémy, jako je tzv. syndrom dráždivého tračníku (IBS) nebo potravinová alergie.

Co si z článku odnést?

Nafouknuté břicho je nepříjemným, ale rozhodně ne neřešitelným problémem. Ulevit vám od něj může úprava stravování a životního stylu, doplňky stravy nebo případně léčba u kvalifikovaného odborníka. Na prvním místě je třeba určit příčinu a poté postupně pracovat na nápravě.

Trápilo někdy nadýmání i vás? Dejte nám vědět v komentářích, jak jste si s ním poradili a co vám na něj pomohlo nejlépe. Těšíme se na vaše rady i doporučení!

Předchozí Další

Zdroje

CASSADY, Bridget A.; HOLLIS, James H.; FULFORD, Angie D.; CONSIDINE, Robert V. a MATTES, Richard D. Mastication of almonds: effects of lipid bioaccessibility, appetite, and hormone response. The American Journal of Clinical Nutrition. Online. 2009, vol. 89, no. 3, s. 794–800. Dostupné z: https://doi.org/10.3945/ajcn.2008.26669. [cit. 2024-24-10].

CRUCILLÀ, Salvatore; CALDART, Federico; MICHELON, Marco; MARASCO, Giovanni a COSTANTINO, Andrea. Functional Abdominal Bloating and Gut Microbiota: An Update. Microorganisms. Online. 2024, vol. 12, no. 8, article 1669. Dostupné z: https://doi.org/10.3390/microorganisms12081669 [cit. 2024-24-10].

GIBSON, Peter R. a SHEPHERD, Susan J. Evidence-based dietary management of functional gastrointestinal symptoms: The FODMAP approach. Journal of Gastroenterology and Hepatology. Online. 2010, vol. 25, no. 2, s. 252–258. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/j.1440-1746.2009.06149.x. [cit. 2024-24-10].

HOLLIS, James H. The effect of mastication on food intake, satiety and body weight. Physiology & Behavior. Online. 2018, vol. 193, s. 242–245. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.physbeh.2018.04.027. [cit. 2024-24-10].

JOHANNESSON, Elisabet; SIMRÉN, Magnus; STRID, Hans; BAJOR, Antal a SADIK, Riadh. Physical Activity Improves Symptoms in Irritable Bowel Syndrome: A Randomized Controlled Trial. American Journal of Gastroenterology. Online. 2011, vol. 106, no. 5, s. 915–922. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/ajg.2010.480. [cit. 2024-24-10].

KONTUREK, Peter C.; BRZOZOWSKI, T. a KONTUREK, Stanisław J. Stress and the gut: pathophysiology, clinical consequences, diagnostic approach and treatment options. Journal of Physiology and Pharmacology. Online. 2011, vol. 62, no. 6, s. 591–599. PMID 22314561. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22314561/. [cit. 2024-24-10].

KUMAR, Abhishek; ALMOTAIRY, Nabeel; MERZO, Juliana J.; WENDIN, Karin; ROTHENBERG, Elisabet et al. Chewing and its influence on swallowing, gastrointestinal and nutrition-related factors: a systematic review. Critical Reviews in Food Science and Nutrition. Online. 2022, vol. 63, no. 3, s. 11987–12017. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/10408398.2022.2098245. [cit. 2024-24-10].

MIQUEL-KERGOAT, Sophie; AZAÏS-BRAESCO, Véronique; BURTON-FREEMAN, Britt a HETHERINGTON, Marion M. Effects of chewing on appetite, food intake and gut hormones: A systematic review and meta-analysis. Physiology & Behavior. Online. 2015, vol. 151, s. 88–96. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.physbeh.2015.07.017. [cit. 2024-24-10].

MUTUYEMUNGU, Erasme; SINGH, Mukti; LIU, Sean a ROSE, Devin J. Intestinal gas production by the gut microbiota: A review. Journal of Functional Foods. Online. 2023, vol. 100, article 105367. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.jff.2022.105367. [cit. 2024-24-10].

NATIONAL INSTITUTE OF DIABETES AND DIGESTIVE AND KIDNEY DISEASES. Eating, Diet, & Nutrition for Gas in the Digestive Tract. Online. Aktual. červen 2021. Dostupné z: https://www.niddk.nih.gov/health-information/digestive-diseases/gas-digestive-tract/eating-diet-nutrition. [cit. 2024-10-24].

ZHANG, Mingyu; JURASCHEK, Stephen P.; APPEL, Lawrence J.; PASRICHA, Pankaj Jay; MILLER, Edgar R. et al. Effects of High-Fiber Diets and Macronutrient Substitution on Bloating: Findings From the OmniHeart Trial. Clinical and Translational Gastroenterology. Online. 2020, vol. 11, no. 1, p. e00122. Dostupné z: https://doi.org/10.14309/ctg.0000000000000122. [cit. 2024-24-10].

Zanechte komentář